Děvčátko z divočiny
Název knihy: Děvčátko z divočiny
Autor(ka): Věra Řeháčková
Nakladatelství, rok: Erika, 2012
Počet stran: 142
Žánr: román
Věková kategorie: od 10 let
Hlavní postavy jsou Jana, Lenka a celá její rodina, starosta a zvířata z farmy. Děj se odehrává na Hrubém (kopec, kde bydlí) a ve vesnici.
Lenka slaví desáté narozeniny. Má oslavu na zahradě se spolužákama a děda s babičkou jí k narozeninám dali její vytouženou kobylku Sněhurku. Po chvíli přišel na oslavu David (darebák z vesnice) a Lenka uslyšela hrozný rámus. Ohlédla se po Sněhurce a viděla, jak za sebou táhne hrnec s kamením a ten rámus ji děsí. U ní stojí David s partou nějakých dalších děcek. Lenka se na něj rozběhla a začla se rvát. Najednou ji něco zvedlo. Chvíli nevěděla, co se děje, ale pak zjistila, že jsou to její rodiče. Civěli na ni a nemohli ji poznat, protože byla celá poškrábaná a od bláta. Další den rodiče ukázali Lence, babičce a dědovi malé, asi osmileté děvče. Našli ji uprostřed Sibiřské tajgy (Lenčiní rodiče byli vědci a často cestovali). Žila jen se stádem ovcí a třemi husky. Často se se psama rvala o syrové maso, lovila ryby rukama a uměla mluvit se zesnulými. Nejradši chodila nahá a po čtyřech. Když tam přijeli, často si k nim sedávala k ohni, protože zjistila, že u něj je teplo a jídlo je potom taky teplé. Když odlétali, bála se jít do vrtulníku, tak jí do polévky přimíchali trochu prášku na spaní a až usla, odletěli. Lenka se zeptala kdy ji našli a maminka odpověděla, že 24. května. Lenka zalistovala v kalendáři a řekla, že v ten den má svátek Jana, ta jí tak budou říkat. Učili ji mluvit, oblékat se a všechno ostatní. Odpoledne když přišla stařenka pomoct s dojením ovcí, Jana se pořád kolem ní motala. Zjistili, že Jana chodila za jednou zesnulou, kterou jí připomíná stařenka. Proto část prázdnin strávili u ní. Jednou šel kolem David a vedl Sněhurku někam pryč. Vtom přišla Jana a přivázala ho ke stromu prádelní šňůrou. David začal křičet o pomoc. Jana ulovila rybu, ukousla jí hlavu, kterou vyplivla kus od sebe a začala jíst. David začal zvracet. Přišla k němu a rybu mu narvala do pusy. Když to viděla stařenka, rozvázala Davida, dala mu zavyučenou a ten utekl. Stařenka se zajímala o bylinky. Jednou přijela jedna holka na vozíku s poruchou krvetvorby a Jana jí udělala směs bylinek, která ji nakonec vyléčila. Také vyléčila starostovu nohu a ten jí za to slíbil opravdového sibiřského huskyho, ale nejdřív dostala jen plyšového, kterého nosila všude s sebou. Jednou když Lenka telefonovala s tatínkem, dala Janě mobil, ať to taky vyzkouší. Jana nevěděla, co to je a začla mobil rozebírat a hledala tátu. Lenka na ni byla hodně naštvaná a nechtěla s ní mluvit. Když přijel kožešinář (vykupuje kůže), ukradla Jana všechny kůže jemu i dědovi. Nikdo nevěděl, kde zmizely, ale po pár dnech dala Jana Lence oblečení z těchto kůží, jako omluvu za zničený mobil. Lenka ale byla pořád naštvaná a proto Jana utekla. Nakonec ji Lenka našla v lese u rybníka a odpustila jí. Jednou Jana našla včelí úl v lese a tak vybrala všechen med, protože jí chutnal. Byl tam s ní starosta a toho ty včely popíchaly. Jana mu štípance vyléčila a starosta už ji nenazval jinak než Medulka. Jednoho dne pozval starosta Janu a Lenku k sobě domů. Jeho fence husky se narodila štěňata. Jana si jedno vybrala a říkala mu Gregura. Končily prázdniny a o Janu se začly zajímat soudy. Přijeli si pro ní, aby jí udělali různá vyšetření. Ona se bála nastoupit do auta a začla říkat: ,,Leni domů! Mami! Tati! Odvézt! To zvíře ublížit! Džamalina chránit. Džamalina bojovat...“ Křičela stále rychleji a přecházela do svého rodného jazyka. Nakonec si do auta sedla s rodiči a odjeli. Když se rodiče vrátili, dal táta Lence kresbu. Byla na něm bouda na ořešáku, v ní Lenka a v pozadí Jana. Lenka poznala, že tam musí v noci jít. Když tam šla, po chvíli uviděla na obloze Janu a mluvila s ní. Jana jí řekla, že příště musí vzít i Greguru.
Kniha má velmi dobrý děj, bylo to hodně dojemné a dobře se četla. Z deseti bodů bych jí dala určitě deset. Doufám, že si budu moct přečíst i další díl ,,Tajemno kolem děvčátka z divočiny“, kde se dozvím, jak to dopadlo.
autor: Sylva Friedlová