Dareba
Dareba
Autor: Sterling North
Nakladatelství, rok: Albatros, 1978
Počet stran: 164
Žánr: dobrodružný
Věková kategorie: 12 let
Je to o klukovi, který se jmenuje Petr a má dvě sestry, Theodoru a Annu, babičku a tetu Lilku, strýce a nevlastního tátu a dále pak mnoho zvířat, například mývala Darebu. Maminka jim umřela, když bylo Petrovi šest let. Příběh se odehrává v roce 1918, na farmě poblíž města Brailsford Junction.
Sestra Anna odjela studovat školu, ta druhá sestra Theodora zůstala s ním doma a starala se o něj, později pak přijela i babička a nedaleko bydlel strejda Fred s tetou Lilkou. Petr měl rád rybaření a jednoho dne si řekl, že si postaví v obývacím pokoji kánoi. Pustil se do práce, ale zničehonic uslyšel pískot a šel se tam podívat se svým psem Hafalem. Uviděli před domem malé vystrašené mládě mývala. Vzal ho domů, protože byl většinou sám a měl doma víc zvířat, třeba sviště, havrana nebo i kočky, tak si ho nechal a dal mu jméno Dareba. S Darebou si Petr velmi rozuměl a pozoroval na něm jeho úspěchy, dařilo se mu například i jíst u stolu. Petr si řekl, proč by nemohl s ním sedět u snídaně, zašel tedy na půdu pro svou dětskou vysokou židli a na ni Darebu posadil a snídali spolu. Mýval ho všude doprovázel, na výlety do lesa, za tetou a strejdou, byl to jeho kamarád. Jednou přijela na návštěvu sestra Theodora, která se mezitím vdala. Zjistila, že Petr má postavenou kánoi v obývacím pokoji. Naštvala se a šla si lehnout do jeho pokoje. V noci byl Dareba zvyklý spát s Petrem, v domnění, že je v posteli Petr, si Dareba přilehl. Theodora se lekla a zbytek noci strávila na židli ve stoje. Ráno pak našel Petr sestru na židli a pod ní spícího mývala Darebu. Řekl jí, že je to jeho domácí zvíře a že tu má těch zvířátek mnohem víc. Sestře to nevadilo. Zavolala babičce, ať se přijede podívat na bratra. Babička s ním byla pár dnů, mezitím Petr dostavěl kánoi, řekl si, že se na ní půjde projet. Tak mu dva jeho kamarádi Art a Royal pomohli vynést kánoi do kůlny a pak ven na řeku. Tam se s nimi rozloučil, poděkoval a vydal se s kamarádem mývalem Darebou na zkušební projížďku kánoí. Najednou Dareba vyskočil z kánoe a začal plavat na břeh, Petr začal pádlovat za ním. Dareba už byl na souši a Petr byl sotva v polovině, Dareba se zastavil před lesem. Petr ho na břehu dohonil a když se na mývala upřeně díval směrem do lesa, zeptal se ho, jestli chce jít, tak ať jde. Dareba otočil hlavu a podíval se dlouze na Petra a v jeho očích Petr viděl, že Darebovi bude mnohem lépe v lese, i když jemu v srdci bylo velmi smutno. Ztratil svého dobrého kamaráda.
Kniha byla poutavá, chvílemi nudná, to když hrdina popisuje, jak staví svou kánoi, i když pro někoho to může být zajímavé. Na konci je smutná, to když se Petr musí rozloučit s Darebou. Kdybych měl srovnat knihy, které jsem kdy četl, tak tato kniha dobře popisuje citové pouto mezi Petrem a jeho zvířecím kamarádem. Příběh se odehrává v roce 1918, takže čtenář se může přenést na začátek minulého století, kdy byl svět úplně jiný. Knihu bych doporučil dvanácti až čtrnáctiletému klukovi, holce, kteří mají rádi zvířata. Kniha je čtivá, zajímavá, pochopitelná a místy poučná. Rozesmálo mě, že mu Petr říká Darebáčku, vždy když si mýval přišel večer k němu přilehnout. Bál jsem se, když se havran a Dareba prali o jídlo, mohl ho zobákem zranit. Sympatický mi byl Petr, který nakonec pustil Darebu zpět do lesa kam patří i když věděl, že mu bude hrozně smutno. Získal jsem nové informace o tom, jak se staví kánoe a jak žili kdysi indiáni, to mu vyprávěl strýc na myslivně.
autor: Tomáš Mira