S devatenáctkou do Bernu

10.11.2014 18:00

Autor: Lubomír Man

Ilustrace: Milan Zezula

vydavatelstvo: Ponton 1992

Hlavní postavy této knihy jsou devatenáctiletí kluci jménem Ivan a jeho nejlepší kamarád Jindra, kteří by se rádi dostali do NHL.

Ivan měl nejlepšího tátu, který mu radil při každé příležitosti, proto ho považoval za svého druhého trenéra. Jeho táta musel odjet na pracovní schůzku do Prahy, ale než odjel, napsal ještě Ivanovi vzkaz: Budu se snažit stihnout ten tvůj zápas. Ivan byl nadšený ze vzkazu, který mu táta napsal. Ráno šel do školy s Jindrou a vyprávěl mu vzkaz od táty. V každé hodině se Ivan díval na hodiny, už se nemohl dočkat, až půjde na stadión. Jak zazvonilo po poslední hodině, vylétl Ivan jako střela. Utíkal domů, maminka už byla připravená s obědem. Pořádně se najedl a šel na stadión. Před stadiónem si dal sraz s Jindrou, který už tam na něho čekal. Trenér říkal klukům, ať se už připraví na zápas a nemluví o blbostech. Začal zápas a tatínek nikde nebyl, Ivan byl z toho nervózní. Ani po zápase tatínek nikde nebyl, tak šel Ivan domů. Doma už byla maminka, která brečela. Ivan okamžitě šel za ní. Maminka mu řekla, že tatínek měl nehodu, kterou bohužel nepřežil. Ivan šel okamžitě do pokoje a začal brečet. Jeho život jako by pro něho skončil. Několik týdnů vůbec nechodil na hokej a myslel, že by s hokejem skončil. Řekl mamince, že už nechce hrát hokej, že by to stejně nemělo smysl, když tu otec není. Večer si šel pro věci na stadion. Zrovna měli trénink, chvilku se na ně díval a najednou si řekl, že by to mohl ještě zkusit. Po tréninku šel s nimi do šatny a šel s nimi i trenér. Trenér říkal klukům, jestli by někdo nechtěl jet na výběr do České reprezentace, je to pro ně obrovská příležitost ukázat se. Ivan šel za trenérem, jestli by mohl jet taky, i když nebyl několik týdnů na ledě. Trenér mu řekl, že ho tam automaticky napsal. Po několika dnech byl odjezd. Odjel jenom on, nikdo jiný si to netroufl. Samozřejmně, že zabodoval a začal hrát hokej za Českou reprezentaci. Jeho život měl opět smysl.

Tato kniha mě zaujala, protože je o mém koníčku. Doporučila bych to všem, kteří se zajímají o hokej a kteří chtějí v životě něčeho dosáhnout.

autor: Natalia Cartelli